Velikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem, kdy se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale také oslavou přicházejícího jara. Rozkvétají sněženky, bledule, sedmikrásky, fialky, petrklíče. Krásně vybarvená vajíčka znázorňují právě ony jarní květiny, narozená mláďata, zpěv ptáků, radostné probouzení přírody. Vysadíte-li si semínka trávy do květináče nebo do truhlíku, přenesete si kousek přírody i domů. Do vyrostlé trávy pak vložíte vymalovaná vajíčka, která vám velikonoční svátky určitě zkrášlí a zpříjemní.
Květináč, truhlík nebo jinou nádobu naplňte obyčejným zahradnickým substrátem, nasypte semínka a vrch pokryjte ještě asi 1 cm substrátu. Postavte na světlé a teplé místo, kde svítí slunce – na okno, balkón či terasu. Zpočátku se zavlažuje vodou z rozprašovače, aby se semínka nevyplavila. Po dvou až pěti dnech, kdy tráva začne klíčit, se zalévá již normálně. Zahradnický substrát nebo již vzrostlou trávu v květináči je možné zakoupit v zahradnictvích, supermarketech či v e-shopech na internetu. Zasadit lze také ječmen nebo pšenici, které se prodávají jako velikonoční osení.
Tato svěží zelená výzdoba nám připomene, že na Zelený čtvrtek (ve Svatém týdnu před Velikonocemi) by se nemělo jíst maso, ale něco zeleného – například špenát, kopřivy, salát, okurka, brokolice. Prospějeme tak svému zdraví a posílení imunity. Název Zelený čtvrtek vznikl pravděpodobně omylem. Z původního německého názvu Greindonnerstag (šedý čtvrtek), což mělo představovat lkavý, plačtivý čtvrtek – na Grűndonnerstag (zelený čtvrtek). Na tento den připadala poslední večeře Ježíše Krista s dvanácti apoštoly (učedníky) a jeho následné zajetí. Zajat byl po zradě Jidáše, jednoho z učedníků. Známý obraz Poslední večeře Páně od italského renesančního malíře Leonarda da Vinciho z 15. století je opředen mnohým tajemstvím.