Vzpomínám si na ten první den, když jsem šla se základní škola poprvé do kina. A myslím si, že to byla pohádka o čertech a domnívám se, že to byla Princezna ze mlejna. Podle mého názoru tam taky asi byli čerti, i když si to už pořádně nevybavuji, takže nyní si říkám, že bych se na to pohádku mohla podívat doma sama a znovu, bych si připomněla to, jaké to bylo poprvé v kině. Abych pravdu řekla, tak do té doby jsem v kině vůbec nebyla. Nevím proč, ale naše máma nebo otec s námi vůbec někam nechodili. Oni vůbec nebyli kulturně založení, takže jsem ani nevěděla, o co vůbec přicházím.
Jenomže když jsme potom šli se školou podruhé do kina tak jsem si řekla, že to kino je opravdu perfektní a nechápu, proč tam s námi máma nechodila. A když jsem se jí na to zeptala, proč s námi jako s dětmi vynechávala veškeré kulturní akce, tak mi moje máma řekla, že jí to nebavilo a že stejně asi neměl vůbec žádné peníze. Musím uznat, že mě to opravdu hodně mrzí, protože jsem chtěla zažít taky něco jiného než jenom sedět doma. Jenomže našim rodičům se tohle vůbec nelíbilo, protože řekli, že kultura je asi na nic, že zaplatíte něco, co potom už to mít nebudete. Jenomže podle mého jsou důležité taky zážitky a nejenom materiální věci.
A právě k těmto zážitkům pomáhá lidem kultura. Myslím si, že kultura by měla být opravdu z každé rodině, protože to taky přináší pocit pohodlí a klidu do rodiny. Tak jsem si řekla, že až budu mít vlastní děti, což už nyní vlastně mám, tak tedy vůbec nedopustím, aby neměly kulturní zážitky. Už bych chtěla, aby ve školním věku směly chodit do divadla nebo do kina, aby věděly, že na světě jsou i další krásné věci. A jak vnímáte kulturu vy? Nebo taky na to nemáte čas? Vím, že někdo to tak má, ale třeba dvě tři návštěvy divadla ročně nikomu neublíží. Taky bych chtěla zmínit, že kvalitní kultura dělá člověku opravdu hodně dobře na duši, člověk je klidnější a silnější.